Projekt

Stavební kultura je projekt stavějící na výsledcích projektu TAČR TB030MMR003 Výzkum vhodných nástrojů ke zvyšování stavební kultury, který byl ukončen v červnu 2016, ale jehož implementace pokračuje i v roce 2017.

Cílem projektu je pomoci realizovat pozitivní změny ve výuce týkající se stavební kultury a urbanismu, na školách všech úrovní, formou změn Rámcových vzdělávacích plánů. Cílem projektu není pouze působit na vzdělávání odborníků a úředníků, ale především na vzdělávání budoucí laické veřejnosti, vzdělávání stávajících i budoucích uživatelů města.

Dokumenty

Zde naleznete výstupy projektu ve formátu PDF.

Návrh úprav Rámcových vzdělávacích plánů pro ZŠ a SŠ:

1_SK_RVP_ZS_SS

Návrh celoživotního vzdělávání pedagogů:

2_SK_CZV_pedagogu

Návrh vzdělávání na VŠ:

3_SK_VS

Návrh celoživotního vzdělávání pro veřejnou správu a další skupiny:

4_SK_CZV

Výzkumy a ankety

Výzkum ZŠ 2016

• Dotazníkové šetření
  Výsledky dotazníkového šetření (detaily na www.stavebnikultura.cz), shrnutí a část grafů je součástí komunikačního plánu.
• Základní školy
  Odpovědělo 83 škol.
  Na dotazník (viz Komunikční plán) odpovědělo 83 základních škol.
  Respondenti považují většinu témat stavební kultury za přínosných pro žáky. Výjimkou jsou stavebně konstrukční lekce a urbanistická kvalita, které jsou vnímány nejednoznačně. Témata považují za aktuální a důležité pro rozvoj občanských kompetencí žáků. Učitelé se ale o tato témata příliš nezajímají, dále se v nich vzdělávat nechtějí a se zavedením nového předmětu respondenti nesouhlasí, patrně z důvodu zahlcenosti výuky na školách informacemi či náročnosti posuzovaných témat. Nejvhodnější vzdělávací oblastí pro zařazení témat stavební kultury je podle respondentů Člověk a jeho svět, Člověk a společnost a Vhodnou formou podpory by podle nich byly modelové přípravy vyučovacích hodin či nová učebnice.Pojmem „stavební kultura“ máme na mysli takové pojetí stavebnictví a urbanismu, které vede k takovému využívání staveb a města jako celku, které přináší co nejnižší dopady na životní prostředí a krajinu a současně umožňuje co nejlépe naplnit potřeby svých obyvatel.
• Do jaké míry by podle Vašeho názoru bylo pro žáky Vaší školy přínosné, pokud by se v rámci výuky setkali s následujícími tématy (zakroužkujte vždy jednu možnost):

1 Udržitelností je myšlen environmentálně, sociálně i ekonomicky dlouhodobě harmonický rozvoj.
2 Veřejný prostor je takový prostor ve městě či obci, který je využíván obyvateli společně, ať je formálně ve vlastnictví města či obce nebo soukromém.

• Do jaké míry byste souhlasil/a s následujícími tvrzeními:
• Pokud by bylo možné získat finanční prostředky na podporu výuky témat stavební kultury na škole, zpracování jakého typu výukových opor byste nejvíce uvítal/a?
• U dále uvedených vzdělávacích oblastí prosím uveďte, zda se v nich některé z témat stavební kultury vyučuje či zda byste v nich považoval/a zařazení stavební kultury za přínosné:
• Děkujeme. A nyní již jen na závěr:

Vaše škola je v kraji

a. Karlovarský
b. Plzeňský
c. Jihočeský
d. Vysočina
e. Jihomoravský
f. Zlínský
g. Olomoucký
h. Moravskoslezský
i. Pardubický
j. Královéhradecký
k. Liberecký
l. Středočeský
m. Hlavní město Praha
n. Ústecký

Obec, ve které působí Vaše škola je

a. Malá obec či vesnice do tisíce obyvatel
b. Malé město s cca 1000-10.000 obyvateli
c. Středně velké město s cca 10.000 – 100.000 obyvateli
d. Velké město s více než 100.000 obyvateli

Pokud nám chcete nám cokoliv ještě doplnit, vzkázat, doporučit, budeme rádi za Váš názor:

Digest sdělení

• Vhodné spíše pro střední školy.
• Jsme malá vesnická škola, stavební kulturu bychom samostatně do výuky určitě nezařadily.
• Tématu se věnujeme v samostatném předmětu environmentální výchova v 6. ročníku
• Již potřetí obhajujeme titul Škola pro udržitelný život
• Jsme malotřídní škola — 1.stupeň/myslím si, že výuka na toto téma je dostačující.
• V současném ŠVP jsou některá témata zapracována. O další rozšiřování zájem nemáme. Možná spíše formou nějakých materiálů do vyučovacích hodin různých předmětů.
• Není časový prostor pro rozvíjení tohoto tématu.
• Toto téma se více hodí na střední školu, ne na základní

Výzkum SŠ 2016

Odpovědělo 35 škol
Respondenti považují většinu témat stavební kultury za přínosných pro žáky. Výjimkou jsou stavebně konstrukční lekce, které jsou vnímány nejednoznačně. Témata považují za aktuální a důležitá, učitelé se o ně ale spíše nezajímají. Respondenti by měli zájem o kurzy DVPP, modelové příklady hodin i novou učebnici. Nejvhodnější vzdělávací oblastí pro zařazení témat stavební kultury je podle respondentů Člověk a společnost a Člověk a svět práce. Vhodnou formou podpory by podle nich byly modelové přípravy vyučovacích hodin či nová učebnice. Se zavedením nového předmětu spíše nesouhlasí.
Pojmem „stavební kultura“ máme na mysli takové pojetí stavebnictví a urbanismu, které vede k takovému využívání staveb a města jako celku, které přináší co nejnižší dopady na životní prostředí a krajinu a současně umožňuje co nejlépe naplnit potřeby svých obyvatel.

• Do jaké míry by podle Vašeho názoru bylo pro žáky Vaší školy přínosné, pokud by se v rámci výuky setkali s následujícími tématy (zakroužkujte vždy jednu možnost):

* udržitelností je myšlen environmentálně, sociálně i ekonomicky dlouhodobě harmonický rozvoj
** veřejný prostor je takový prostor ve městě či obci, který je využíván obyvateli společně, ať je formálně ve vlastnictví města či obce nebo soukromém.

• Do jaké míry byste souhlasil/a s následujícími tvrzeními:
• Pokud by bylo možné získat finanční prostředky na podporu výuky témat stavební kultury na škole, zpracování jakého typu výukových opor byste nejvíce uvítal/a?
• U dále uvedených vzdělávacích oblastí prosím uveďte, zda se v nich některé z témat stavební kultury vyučuje či zda byste v nich považoval/a zařazení stavební kultury za přínosné:
• Děkujeme! A nyní již jen na závěr:

Vaše škola je v kraji

e. Karlovarský
f. Plzeňský
g. Jihočeský
h. Vysočina
i. Jihomoravský
j. Zlínský k. Olomoucký
l. Moravskoslezský
m. Pardubický
n. Královéhradecký
o. Liberecký
p. Středočeský
q. Hlavní město Praha
r. Ústecký

Obec, ve které působí Vaše škola je

a. Malá obec či vesnice do tisíce obyvatel
b. Malé město s cca 1000-10.000 obyvateli
c. Středně velké město s cca 10.000 – 100.000 obyvateli
d. Velké město s více než 100.000 obyvateli

Pokud nám chcete nám cokoliv ještě doplnit, vzkázat, doporučit, budeme rádi za Váš názor: Osnovy výuky maturitního oboru Stavebnictví jsou přetížené všeobecným vzděláváním, nevím, zda jsme schopni ještě něco v rámci odborné výuky zařadit.

Výzkum SOŠ 2016

Odpovědělo 16 škol
Respondenti považují většinu témat stavební kultury za přínosné pro žáky. Výjimkou je nejednoznačně vnímané téma zapojování veřejnosti do plánování staveb a urbanismu. Respondenti také nemají jasný názor na to, jsou‐li tato témata pro žáky zajímavá, jakkoliv je sami považují za důležité pro rozvoj občanských kompetencí žáků či pro jejich praktický život. Některá témata také považují za příliš náročné pro žáky středních škol. Se zavedením nového předmětu nesouhlasí, podporu formou DVPP, příkladů hodin či přípravou nové učebnice by ale většinou uvítali. Témata si spojují zejména s odborným vzděláváním žáků.
Celkově lze shrnout, že respondenti považují témata stavební kultury za zajímavá, přínosná, ale i náročná. Jejich posílení ve výuce zřejmě není vhodné formou samostatného předmětu, ale začleňováním témat do stávající výuky. Praktickou pomocí by bylo zpřístupnit modelové vzory hodin, případně publikovat novou učebnici.
Pojmem „stavební kultura“ máme na mysli takové pojetí stavebnictví a urbanismu, které vede k takovému využívání staveb a města jako celku, které přináší co nejnižší dopady na životní prostředí a krajinu a současně umožňuje co nejlépe naplnit potřeby svých obyvatel.

• Do jaké míry by podle Vašeho názoru bylo pro žáky Vaší školy přínosné, pokud by se v rámci výuky setkali s následujícími tématy (zakroužkujte vždy jednu možnost):

* udržitelností je myšlen environmentálně, sociálně i ekonomicky dlouhodobě harmonický rozvoj

• Do jaké míry byste souhlasil/a s následujícími tvrzeními:
• Pokud by bylo možné získat finanční prostředky na podporu výuky témat stavební kultury na škole, zpracování jakého typu výukových opor byste nejvíce uvítal/a?
• U dále uvedených vzdělávacích oblastí prosím uveďte, zda se v nich některé z témat stavební kultury vyučuje či zda byste v nich považoval/a zařazení stavební kultury za přínosné:

• Děkujeme. A nyní již jen na závěr:

Vaše škola je v kraji

a. Karlovarský
b. Plzeňský
c. Jihočeský
d. Vysočina
e. Jihomoravský
f. Zlínský
g. Olomoucký
h. Moravskoslezský
i. Pardubický
j. Královéhradecký
k. Liberecký
l. Středočeský
m. Hlavní město Praha
n. Ústecký

Obec, ve které působí Vaše škola je

a. Malá obec či vesnice do tisíce obyvatel
b. Malé město s cca 1000-10.000 obyvateli
c. Středně velké město s cca 10.000 – 100.000 obyvateli
d. Velké město s více než 100.000 obyvateli

Pokud nám chcete nám cokoliv ještě doplnit, vzkázat, doporučit, budeme rádi za Váš názor:

Digest:

• Naše škola je zřízena pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a ve většině případů nejsou žáci schopni abstraktního myšlení. Toto téma tedy lze uplatňovat pouze v základních informacích.
• Naše škola je střední odborná škola i učiliště.
• Střední průmyslová škola má za úko,žáky seznámit se základy stavebnictví a potřebné se naučit. Vaše otázky jsou spíše pro studenty vysokých škol. Současně není možné do nekonečna žákům odborných škol jen novou látku a úkoly přidávat, zvlášť, pokud valná část studijně motivovaných žáků odchází po 5. třídě základní školy na víceletá gymnázia.

Informační zdroje

Alexander, Christopher. Architectural design. London: Tohn Wiley & Sons,
Adlerová, Alena. České užité umění: 1918–1938. Praha: Odeon, 1983.
Alison, J., Bayer, M.A., Migayrou, F., Spiller, N. Future city, experiment and utopia in architecture. London: Thames & Hudson,
Argan, G. C. The Renaissance City New York: George Braziller, 1969.
Aristelés. Poetika. Praha: Rezek, 1999.
Arnheim, R. Visual Thinking. University of California, 1969.
Bachelard, Gaston. Poetika prostoru. Praha: Malvern, 2009.
Baše, Miroslav. Česká architektura 1945 – 1995. Praha: Obec architektů, 1995.
Baudelaire, Charles. Úvahy o některých současnících. Praha: Odeon, 1968.
Belting, Hans. Bild und Kult. Eine Geschichte des Bildes vor dem Zeitalter der Kunst. H.Beck, 2001.
Benedict, M. (ed.). Cyberspace: First Steps. The MIT Press, Cambridge, Massachusetts, 1991.
Benešová, Marie. Česká architektura v proměnách dvou století: 1780–1980. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984.
Benjamin, Walter. Dílo a jeho zdroj. Praha: Odeon, 1979.
Bey, Hakim. Dočasná autonomní zóna. Praha: Tranzit, 2004.
Bishop, C. Participation. Cambbridge. Massachusetts: The MIT Press, 2006.
Blažíček, Oldřich J. Umění baroku v Čechách. Praha: Obelisk, 1971.
Bloemink, B., Cunningham (ed.). J. Design is not Art. London, 2004.
Bollnow, O. F. Mensch und Raum. Stuttgart: Kohlhammer,
Bourriaud, N. Postprodukce. Praha: Tranzit, 2004.
Bürdek, B. Design, geschichte, Theorie und Praxis der Produktgestaltung. Köln: DuMont Buchverlag, 1991.
Bürger, P. Theory of the Avant‐Garde. Minneapolis: University of Minnesota Press, 2009.
Časopis Zahrada – park – krajina: odborný časopis oboru sadovnictví a krajinářství. Praha: Koršach, 1996‐.
Časopis Architekt. Praha: Vydavatelství Julius Macháček – KABINET.
Časopis. Stavba. Praha: L.L. production,
Časopis Zlatý řez. Praha: Zlatý řez, 1992 -.
Časopis Design trend. Brno: Design centrum České republiky, 1991 – 2007. (včetně výročních Almanachů. Brno: Design centrum České republiky, 1998, 1999, 2000.)
Danto, Arthur. Konec umění. Estetika. 1998.
Debord, Guy. Společnost spektáklu. Praha: Intu, 2007.
Chabrada, Rudolf, Krása, Josef (ed.). Dějiny českého výtvarného umění I/1, 2. Od počátků do konce středověku. Praha, 1984–1989.
Dvorský, Jiří, Fučíková, Eliška (eds). Dějiny českého výtvarného umění, Od počátku renesance do závěru baroka II/1,2. Praha, 1989.
Deyan Sudjic: The Edifice Complex. London: Penguin Books, 2005.
Dewey, John. Experience and nature. Chicago: Open Court,
Doseděl, Antonín. Čítanka výkresů ve stavebnictví. 3. upr. vyd. Praha: Sobotáles, 2004.
Doubravová, Jarmila. Sémiotika v teorii a praxi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008.
Drábek, K., Harant, F., Setzer, O. Deskriptivní geometrie I, II., Praha: SNTL, 1979.
Duby, Georges. Věk katedrál: umění a společnost 980‑1420. Praha: Argo, 2002.
Eco, Umberto (ed.). Dějiny krásy. Praha: Argo, 2005.
Eco, Umberto. Umění a krása ve středověké estetice. Praha: Argo, 1998.
Eisenman, S.F. Ninetheenth Century Art, A Critical History. London: Thames & Hudson,
Fiell, C., Fiell, P. Industrial Design A‐Z. London: Taschen, 2006.
Fishman, R. L´Utopie Urbaine au XXe siecle. Bruxelles: Mardaga,
Foster, Hal. Umění po roce 1900: modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Praha: Slovart, 2007.
Foucalt, Michel. Myšlení vnějšku. Praha: Herrmann & synové, 1996.
Foucalt, Michel. Sen a obraznost. Liberec: Dauphin, 1995.
Frampton, Kenneth. Moderní architektura: kritické dějiny. Praha: Academia, 2004.
Frascina, F., Harrison, C. (eds.). Modern Art and Modernism, A Crirical Anthology, SAGE Publications, The Open University 1982.
Gilbert, Katharine, Everett a Helmut Kuhn. Dějiny estetiky. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965.
Gombrich, E. H. Umění a iluze: studie o psychologii obrazového znázorňování. Praha: Odeon, 1985.
Gombrich, E. H. Příběh umění. Praha: Odeon, 1992.
Goodman, Nelson. Jazyky umění: nástin teorie symbolů. Praha: Academia, 2007.
Grau, O. (ed.). Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2007.
Greenberg, C. Modernistická malba. In: Tomáš Pospiszyl (ed.). Před obrazem. Praha: OSVU
Haipl, W; Haumer, G.: Design (Verstehen – Lernen – Ausfuhren). Publisher, Trauner Verlag, 2014.
Hájek, Petr. Pozemní stavitelství pro 1. ročník SPŠ stavebních. Vyd. 6. Praha: Sobotáles, 2005.
Halík, Pavel, Petr Kratochvíl a Otakar Nový. Architektura a město. Praha: Academia, 1996.
Hanhardt, John G. (ed.). Video Culture: A Critical Investigation. New York: Peregrine Smith Books, 1986.
Harrison, Ch., Wood, P. (eds.). Art in Theory 1900–2000. Oxford: Blackwell Publishing,
Harrison, Charles, Wood, Paul (eds.). Art in Theory 1900–2000. Oxford: Blackwell 2002.
Hay, D. The Age of the Renaissance. London: Crescent,
Heskett, J. Industrial Design. London: Thames & Hudson, 1984.
Hieke, Karel. Praktická dendrologie. Praha: SZN, 1978. (a jiné publikace tohoto autora)
Hilberseimer, L. Entfaltung einer Planungidee. Frankfurt am Main: 1963.
Hobsbawm, Eric, Ranger, Terence (eds). The invention of tradition. Cambridge, 1983.
Hocke, G. Svět jako labyrint/Manýrismus v literatuře. Praha: H+H, Triáda,
Hofmann, W. Das irdische Paradies. München: Prestel,
Hochman, Elain. Baymaus: Crucible of modernism, New York: Fromm Intl,
Holl, Steven. Paralaxa. Brno: ERA Group, 2003.
Honour, H. Neo‐classicism. London: Penguin, 1991.
Horáček, Petr. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Brno: Computer Press, 2007.
Horák, Stanislav. Sbírka řešených úloh z deskriptivní geometrie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966.
Horký, Jaroslav. Tvorba krajiny. 2. přeprac. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 1988. (a jiné publikace tohoto autora)
Horyna, M. J. B. Santini – Aichel: Život a dílo. Praha: Karolinum, 1998.
Howard, E. Zahradní města budoucnosti. Praha: Vesmír, 1924.
Hrčková, Naďa. Dějiny hudby VI. – 20. století (1), Praha: Ikar, 2006.
Hrůza, Jiří. Teorie města. Praha: Československá akademie věd, 1965.
Hurych, Václav. Sadovnictví I, II. Praha: SZN, (a jiné publikace tohoto autora)
Huyghe, R. (ed.). Umění renesance a baroku. Umění a lidstvo. Praha: Odeon, 1970.
Huyghe, R. (ed.). Umění a lidstvo Larousse 4: Umění nové doby. Praha: Odeon, 1974.
Hvattum, M. Gotfried Semper and the Problem of Historicism, Cambridge: Cambridge University Press,
Jameson, F. Postmodernism, or, The Cultural Logic of Late Capitalism. Durham: Duke University Press, 1991.
Janke, R. Architectural Models. London: Thames and Hudson, 1968.
Jodidio, P. Architecture Now! 1.–5. (přehledy o světové architektuře). Köln: Taschen, 2007.
Jodidio, P. Contemporary European Architecture, sv. 1–6. Köln: Taschen 1996–8.
Junková, Marie. Konstrukce základních druhů oděvů: text ke cvičení. Liberec: Technická univerzita, 2003.
Kalista, Z. Tvář baroka. Praha: Vyšehrad, 1982.
Kandinsky, Wassily. O duchovnosti v umění. Praha: Triáda, 1998.
Kandinsky, Wassily. Bod – linie – plocha: příspěvek k analýze malířských prostředků. Praha: Triáda, 2000.
Kant, I. Kritika soudnosti. Praha: Odeon, 1975.
Kardoš, P. Urbanistický prostor, urbánne prostredie, prostorová simulácia. Habilitačná práca, STU Bratislava.
Kargerová, Marie. Deskriptivní geometrie: pro technické školy vysoké, vyšší a střední. Ostrava: Montanex, 1997.
Kemp, W. Architektur analysieren. München: Schirmer/Mosel, 2009.
Kratochvíl, Petr, Halík, Pavel. Česká architektura 1989–1999. Praha: Prostor, 1999.
Klessmann, E. Die deutsche Romantik, Köln, 1979.
Kolesár, Z. Kapitoly z dějin designu 1. a 2. díl. Bratislava: Slovenské centrum dizajnu, 1998.
Kolesár, Z. Kapitoly z dějin designu 1, 2. díl. rozšířené vydání. Bratislava: Slovenské centrum dizajnu, 2008.
Kolesár, Z. Kapitoly z dějin grafického designu. Slovenské centrum dizajnu, 2006.
Konečný, Lubomír. Mezi textem a obrazem: miscellanea z historie emblematiky. Praha: Národní knihovna ČR, 2002.
Koolhaas, Rem. Třeštící New York: retroaktivní manifest pro Manhattan. Praha: Arbor vitae, 2007.
Kopřivová, H. Deskriptivní geometrie I, II.. Praha, CVUT, 1997
Koudelková, Dagmar, Šimková, Anežka (ed.). Atika 1987–1992: emoce a forma. Brno: ERA, 2007.
Krier, Léon. Architektura – volba nebo osud. Praha: Academia, 2001.
Krier, R. L´Espace de la ville. Bruxelles, 1975.
Krňanský, J. Konstrukce pozemních staveb pro architekty, Liberec: TUL, 2007.
Krňanský, J., Staněk, S., Stránský, J., Košťálová, J. Pomůcka pro navrhování staveb pro architekty. Liberec: TUL, 2007.
Lamarová, M. Katalog výstavy 50. léta – užité umění a design. Praha: UPM, 1988.
Lamarová, M. Katalog výstavy Český design 1980 – 1999. Praha: UPM, 1999.
Lamarová, M. Katalog výstavy Století designu. Praha: UPM, 1984.
Le Corbusier. La Charte d´Athenes, Paris: 1943.
Le Corbusier. La ville radieuse, Paris: 1935.
Le Corbusier. Za novou architekturu, Praha: Rezek 2005.
Le Goff Kultura středověké Evropy. Praha: Vyšehrad, 2005.
Lévy, P. Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2001.
Loos, A. Řeči do prázdna. Praha: Pragma, 2001.
Lynch, Kevin. Das bild der stadt. Berlin: Birkhäuser Verlag,
Lynch, K. Obraz města. Praha: Bova Polygon,
Lyotard, F. O postmodernismu. Praha: Filosofia, 1993.
Malevič, K. Suprematistické zrcadlo. Praha: Brody,
Malina, F. J. (ed.). Kinetic Art: Theory and Practice. Dover Publications Inc, 1974.
Manovich, L. The Language of New Media. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2001.
Martel, R. Art Action 1958/1998. Quebec: Intervention Editions, 2001.
M. Matthew Barney, Sammlung Götz. München: 2007.
Mau, B. Life Style. London: Phaidon Press, 2000.
Menšík, M., Setzer, O., Špacek, K. Deskriptivní geometrie. Praha: SNTL, 1966.
MERLEAU‐PONTY, Maurice. Oko a duch a jiné eseje. Praha: Obelisk, 1971.
Michl, Jan. Tak nám prý forma sleduje funkci: sedm úvah o designu vůbec a o chápání funkcionalismu zvláště. Praha: VŠUP, 2003.
Mirzoeff, N. (ed.). The Visual Culture Reader. Oxon: Routledge,
Mallgrave, H.,F. (ed.). Modern Architectural Theory, A Historical Survey, 1673–1968. Cambridge University Press, 2009.
Mondrian, Piet a Tomáš Pospiszyl. Lidem budoucnosti: studie k neoplasticismu. Praha: Triáda, 2002.
MORANT, Henry de, GASSIOT‐TALABOT, Gérald, HOBZEK, Josef. Dějiny užitého umění od nejstarších dob po současnost. Praha: Odeon, 1983.
Mosser, M., Teyssot, G. The History of Garden Design: The Western Tradition from the Renaissance to the Present Day. London: Thames and Hudson, 1991.
Mráz, Bohumír. Dějiny výtvarné kultury I‐II. Praha: Idea servis,
Musilová, B. Studijní příručka. Liberec: TUL. Dostupná na: http://www.kod.tul.cz/predmety/FRVS_2648_2010/sylaby/ks.pdf
Miljutin, N. A. Socgorod, výstavba socialistických měst v Sovětském Svazu, Praha: 1932.
Nakamichi, Tomoko. Pattern Magic. YesAsia Catalog. Pattern Magic. YesAsia Catalog 2005.
Navrátil, Miloš. Nástin vývoje evropské hudby 20. století. Ostrava: Montanex, 1996.
Nelson, R., Shift, R. (eds.). Kritické pojmy dejín umenia, Bratislava: Slovart, 2004.
Nemčoková, R., Komárkova, P. Konstrukce oděvů podporovaná počítačem – Text ke cvičení. 1.vyd. Liberec: TUL 2003.
Neufert, P., Neff, L. Dobrý projekt – správná stavba – dům, byt, zahrada Bratislava: JAGA group, 2005.
Neumann, Jaromír. Český barok. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Odeon, 1974.
Noclin, L. Realism. London: Penguin Books, 1990.
Norbert‐Schulz, Ch. Genius Loci, k fenomenologii architektury. Praha, 1993.
Norman, D. A. Emotional Design. Why we love (or hate) everday things. New York: Emotional Design. Why we love (or hate) everday things, 2005.
Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha: Academia, 2006.
Novotný, J., Michálek, J. Pozemní stavitelství v kresbách pro 1. až 4. ročník SPŠ stavebních, Praha: Sobotáles, 2006.
Nový, O. Česká architektonická avantgarda. Praha: Prostor, 1998.
Nyman Experimental Music, Cage and beyond. New York: Schirmer Books, 1981.
Oechslin, W. Stilhülse und Kern, Otto Wagner, Adolf Loos und der evolutionäre Weg zur moderne Architektur. Zürich: ETH, 1994.
Ottomeyer, Hans, Schröder, Klaus Albrecht, Winters, Laurie. Biedermeier, Erfindung der Einfachheit. Wien: Hatje Cantz Verlag, 2006.
Otruba, Ivar. Krásy anglických zahrad. Brno: Era, 2005.
Otruba, Ivar: Krásy italských zahrad. Brno: Era, 2003.
Otruba, Ivar: Zahradní architektura – tvorba zahrad a parků. Brno: Era, 2002. (a jiné publikace tohoto autora)
Packer, R. (ed.) From Wagner to Virtual Reality. New York: W. W. Norton & Company, 2002.
Pauly, J. Stopy designu ve sbírkách NTM, 1. a 2. díl. Praha, 1995.
Pauly, J. Průmyslový design ve čtyřicátých letech. In: Švácha, R. et al. Dějiny českého výtvarného umění Praha: Academia, 2007.
Pauly, J. Průmyslový design 1970 – 1989 a Průmyslový design 1989 – 2000. In: Švácha, R. a kol. Dějiny českého výtvarného umění VI. 2. díl. Praha: Academia, 2007.
Pelcl, Jiří (ed.). Český design: 1995–2000. Praha: Prostor – architektura, interiér, design, 2001.
Pešina, J. České gotické umění, Praha: Academia, 1970.
Petránsky, Ĺ. a kol.: Teória a metodológia dizajnu II. Bratislava: STU, 2011.
Petránsky, Ĺ.: Teória a metodológia dizajnu. Liberec: TUL, 1995.
Petříček, M. Myšlení obrazem. Praha: Herrmann & synové, 2009.
Platón. Symposion. Praha: Oikoymenh,
Platón. Ústava. Praha: Oikoymenh,
Plótinos. Dvě pojednání o kráse, Praha: Rezek, 1994.
Popper, F. From Technological to Virtual Art. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2006.
Pospíšil, J. Model v architektuře a urbanismu.
Potter Four Musical Minimalists, Cambridge University Press, 2000.
Preiss, P. Panoráma manýrismu: kapitoly o umění a kultuře 16. století. Praha: Odeon, 1974.
Předpis č. 183/2006 Sb. – Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Přívratská, J. Geometrie pro techniky – modul 0. Skriptum TUL. Liberec, TUL, 2004.
Přívratská, J. Geometrie pro techniky – modul 0S. Sbírka úloh. Liberec, TUL, 2004.
Půbal, Z., Jíra, J., Bill, Z., Výborný, J. Konstrukce pozemních staveb. Praha: ČVUT, 1980.
Puchýřová, J. Cvičení z deskriptivní geometrie, část A. Skriptum VUT v Brně. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005.
Quinn, B. The fashion of Architecture. London: Bloomsbury Academic,
Ragon, M. Kde budeme žít zítra. Praha: Mladá fronta, 1968.
Renaissance Engineers Florans. 1996.
Ročenka Česká architektura. Praha: Prostor – architektura, interi, 200‑2007.
Rossi, A. The Architecture of the City. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 1985.
Rossi, A. Vědecká autobiografie. Praha: Arbor vitae, 2005.
Rowe, C. Matematika ideální vily a jiné eseje. Brno: Era, 2007.
Ruff, T. Nudes. New York, 2003.
Sborník konference Kulturní fenomén funkcionalismu. Zlín: Státní galerie, 1995.
Semper, G. Style in the Technical and Tectonic Arts. Santa Monica: Getty Research Institute, 2004
Semper, G. The Four Elements of Achitecture and Other Writings. Cambridge, 1989.
Schorke, C.E. Vídeň na přelomu století. Brno: Barrister & Principal,
Sitte, C. Stavba měst podle uměleckých zásad. Praha: Arch, 1995.
Slíva, V. Modely a modelová technika v architektuře a urbanismu. In: Architektura ČSR. Praha: Svaz architektů ČSR, 6/1974.
SOLÀ‐MORALES, Ignasi de. Diference: topografie současné architektury. Praha: Česká komora architektů, 1999. Teorie a kritika architektury.
Sparke, Penny. A century of design. Barron’s Educational Series ‚1998.
Sparkeová, P. Století designu: průkopníci designu 20. století. Praha: Slovart, 1999.
Storr, R., Cooper, D., Loock, U. Raymond Pettibon. London, 2001.
Strong, D. Antické umění. Přeložil Radislav HOŠEK, přeložil Jan BOUZEK. Praha: Artia, 1970.
Spisy o Saint‐Denis. Praha: OIKOYMENH, 2006.
Svoboda, K. Estetika svatého Augustina a její zdroje. Brno: Masarykova univerzita,
Sypher, W. Od renesance k baroku: proměny umění a literatury 1400–1700. Praha: Odeon, 1971.
Škeřík, J. Technický receptář. Praha: FCC Public, 1999.
Švácha, R. Česká architektura a její přísnost. Padesát staveb 1989 – 2004. Praha, Prostor, 2004.
Švácha, R., Smejkal, F. Katalog DEVĚTSIL Czech avantgard art, architecture and design of the 1920s and 30s. Oxford: Museum of Modern Art, 1990.
Švácha, R. Od moderny k funkcionalismu: proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století.. Praha: Victoria Publishing, 1995.
Taut, B. Nové bydlení. Žena jako tvůrce moderní domácnosti. Praha: Orbis, 1926.
Teige, K. Nejmenší byt. Praha: Václav Petr, 1932.
Tertulianus: O hrách. Praha: 2004.
Stern, R. A.M. (ed.). The international Design Yearbook, New York. London: Thames and Hudson, 1985/86‐.
The New Grove Dictionary
Tichá, J. (ed.). Architektura na prahu informačního věku: texty o moderní a současné architektuře. Praha: Zlatý řez, 200
Tichá, J. (ed.). Architektura v informačním věku: texty o moderní a současné architektuře II. Praha: Zlatý řez, 2006.
Trescher, S. Kunst der Gegenwart. Köln: DuMont Buchverlag, 2006.
Urban, A. Deskriptivní geometrie I, II. Praha: SNTL, 1965.
Venturi, R. Složitost a protiklad v architektuře. Praha: Arbor vitae, 2003.
Vlček, T. Honoré Daumier, Praha: Odeon, 1985.
Vlnas, V. (ed.). Sláva barokní Čechie: umění, kultura a společnost 17. a 18. století. Praha: Paseka, 2001.
Vojvodík, J. Povrch, skrytost, ambivalence: manýrismus, baroko a (česká) avantgarda. Praha: Argo, 2008.
Vondráček, Radim (ed.). Biedermeier: umění a kultura v českých zemích 1814–1848. Praha: Uměleckoprůmyslové museum, 2008.
Wagner, O. Moderní architektura. Praha: Laichter, 1910.
Wall, J. Figures & Places. Selected Works from 1978–2000. New York: Prestel, 2001.
Wilson, S. Information Arts: Intersections of Art, Science and Technology. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2003.
Wittkower, R. Art and Architecture in Italy 1600–1700. London: Yale University Press,
Youngblood, G. Expanded Cinema. New York: P. Dutton & Co., Inc., 1970.
Zieliński, Tadeusz A. Style, kierunki i twórcy muzyki 20. wieku. Warszawa: Centralny Ośrodek Metodyki Upowszechniania Kultury,
Zrzavý, Anatomie pro výtvarníky. Praha: Avicenum, 1977.
vydavatelství GRADA, ERA, REBO – publikace vztahující se k předmětu

Projekty v zahraničí

Sociální město Vídeň (Social City Vienna) je platforma pro společenské a sociální inovace. Projekty a iniciativy jsou zde zahájeny a podporovány v pěti oblastech: propojování, komunita, vzdělávání, udržitelnost a komunikace.
Práce Sociálního města Vídeň je zaměřena na zahajování nových projektů, zlepšení sítí stávajících projektů a iniciativ a propagaci společenského života města. Jedním z hlavních cílů platformy je sdružování jednotlivých zainteresovaných stran života města. Na vůbec prvním zasedání se členové poradního výboru věnovali problematice sociální inkluze společně s platformou Sociální město Vídeň. Důraz je kladen na vzájemné předávání znalostí a zkušeností mezi členy poradního výboru, kteří působí v rámci zmíněné
platformy. Společně by měli aktivně sdílet své myšlenky ohledně relevantních sociopolitických a sociálních problémů – proto, že sociální inovace není primárně tvořena pro ně, ale jimi, tedy zainteresovanými zástupci města. Měli by rozbíjet zaběhlé struktury, usnadňovat inovace a rozvíjet specifická řešení.

Inteligentní město v městských obytných budovách. Za pomoci aktivního zapojení místních obyvatel je vyvíjen inovativní plán modernizace pro dva bytové domy ve Vídni, kde se nachází 150 bytových jednotek nového typu – jsou flexibilní, dlouhodobě životaschopné a jejich cílem je zlepšení kvality bydlení pro budoucí generace. Nejpodstatnějšími východiskovými body v této inteligentní modernizaci je, kromě zapojení samotných nájemníků, současná obnova okolního obytného prostředí a zohledňování sociodemografických změn a rámcových podmínek. Kromě renovace z hlediska energetického a přetváření okolního prostředí se projekt věnuje také trvale udržitelné mobilitě; za pomoci komunikace a komplexních informací bere v úvahu také faktory spojené s demografickými změnami a sociální udržitelností už ve fázi vývoje konceptu rekonstrukce.

Boutiquehotel Stadthalle je prvním z hotelů ve městě, který se může pochlubit bilancí s nulovou spotřebou energie. Celkem 80 pokojů tvoří 38 pokojů v nové budově, která je koncipovaná ve standardu pasivního domu, a 42 pokojů v původním objektu, který byl vystavěn na přelomu století. Díky svým 130 metrům čtverečním solárních panelů, 93 metrům čtverečním fotovoltaických panelů a tepelnému čerpadlu produkuje hotel tolik energie, kolik sám potřebuje. Jedinečná, vzhledem k tomu, že jde o městský hotel, je i příprava pitné vody, pro kterou stavba využívá technologii pročišťování vody Grander. Voda ze studně se shromažďuje pro splachování toalet a kropení zahrady. Před budovou hotelu se plánují dvě elektrické čerpací stanice. Všech 38 pokojů pasivního domu je vybaveno pouze LED žárovkami a energeticky úspornými lampami. Z hlediska šetrného přístupu k životnímu prostředí a udržitelného turismu ve městě se tento hotel etabloval jako vůdčí. Boutiquehotel byl oceněn (jako první hotel ve Vídni) značkou EU eco‐label a v roce 2009 Ekologickou cenou města Vídeň. Jako partner klima:aktiv (Rakouská klimatická iniciativa) Boutiquehotel dopomohl ke snížení produkce emisí CO2 a získal ocenění Národní cena pro cestovní ruch a také Rakouskou cenu ochrany klimatu.

Další zahraniční projekty:
archKIDecture
Little architect
Arkki School of architecure for children and Youth
Mali Architekci
Architektura pro děti a učitele
Archikids Festival
Deti a architektúra

Projekty v ČR

Ve výstavbě.

Fotogalerie

Město Vídeň je ve středoevropském prostoru nejdál co se týče uplatňování konceptu Smart City.

Seestadt — Jezerní město — je vídeňskou laboratoří Smart City.

Praxe

Ve výstavbě.

Lidé